City

3. března 2018 v 20:18 | Megumi-Sakamaki ( Ukyo) |  Deník bláznivých otaku
No tak jsem se asi dost hodně zamilovala do své kamarádky. Horší je i to, že s kamarádem co je do mne zamilovaný hrajeme před ostatními že spolu chodíme i když já s nim nejsem a on ví, že jsem lesbička a ví to dost lidí, že jsem na holky. Ano kdysi jsem zkoušela i chodit s muži, ale vždy jsem si při tom hledala slečnu s tím, že toho chlapa pak pošlu do prdele. Ani nevím proč chce tu hru hrát. To mi nijak neodůvodnil. Jen nepřímo. Jako je to můj bývalý partner takže se máme stále rádi a dost, ale uź dávno ho nemiluji a jestli jsem ho vůbec milovala. To nevím upřímě. Ale má smůlu i když teď má smůlu každý protože jsem si dnes uvědomila, že ji dost miluji. I když jsme se dnes viděli podruhè v životě tak jsem ji na rozloučenou najednou dala pusu na pusu a pak druhou. Ona je na holky jako já a líbím se ji to je na ni poznat, ale přijde si asi oproti mne moc obyčejná a nechápe, že pro mne je výjimečná úplně vším. Podle mne láska má být šílená a vášnivá a zblbne mozek a to se mi právě stalo u ni. Vždy když nejsem s ni je mi divně a mám ještě větší depky, ale jak jsme obě spolu tak obě deprese přejde. Miluju ji. Jsem do ni blázen. Ale bojím se ji to říci přeci jen ji nechci kvůli lásce ztratit. Navíc se bojím toho, že mi ublíží jak se mi to už milionkrát stalo, protože já nikdy na vztahy štěstí neměla a nechci ji omylem ublížit já. Bojím se toho. Vždy jsem se bála citů a emocí. Ale stalo se to čeho jsem se bála nejvíce. Lásky se bojím nejvíce....a je to v prdeli.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama